Daniel 10

Boží lid v čase konce

1Ve třetím
[třetí rok po dobytí Babylonie, tj. 539 př. Kr.]; LXX(st): prvním
roce perského krále Kýra
1,21
byla Danielovi, jenž byl nazván
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
jménem Beltšasar,
1,7
zjevena jistá
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
věc, a to
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
věc pravdivá
n.: spolehlivá / jistá / to slovo je pravda (8,26); srv. v. 21; 11,2
-- o velikém válečném tažení.
tento význam h. „armáda“ je ještě v Nu 31,3nn; 2Pa 28,12
On tu
Pozn. 58 v tabulce na str. 1499
věc pochopil i její smysl
9,22
ve vidění.
8,16
2V oné
Pozn. 70 v tabulce na str. 1499
době jsem já, Daniel,
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
truchlil
1S 16,1; Ezd 10,6
již tři týdny dnů.
na rozdíl od „týdnů let“ v 9,24nn
3Nejedl jsem chutný
h., LXX, Vul: Chléb žádostí; srv. 9,23p; ::Ž 127,2
Pozn. 75 v tabulce na str. 1499
pokrm, maso ani víno se mi
Pozn. 52 v tabulce na str. 1499
nepřiblížilo k ústům. Také jsem se
infinitiv absolutní [použito často při překladu příslovcem, např. 1S 1,10; Jr 22,10 („pláčem plačte“)]
ničím nemazal,
srv. Dt 28,40; 2S 14,2; Mt 6,17
dokud se nenaplnily ty tři týdny dnů.
tento význam h. „armáda“ je ještě v Nu 31,3nn; 2Pa 28,12

4Dvacátého čtvrtého dne prvního měsíce, když jsem byl
h.: když jsem já totiž byl; slsled může (ale nemusí) naznačovat, že následuje vysvětlující doložka — znamenalo by to alternativní pochopení této pasáže: Daniel truchlil a postil se (vv. 1—3) v reakci na to, co mu bylo před tím zjeveno v kp. 10—12
na
Pozn. 68 v tabulce na str. 1499
břehu té velké řeky, totiž Tigridu,
h.: Chiddekelu (Gn 2,14) — což je LXX(st), Vul: Tigris; kdežto Pš: Eufrat (srv. Gn 15,18; Joz 1,4)]
5pozvedl jsem
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
oči a spatřil jsem, hle, jakéhosi muže, oděného lněným
pl., množné číslo (plurál)
oděvem,
12,6n; Ez 9,2
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
boky přepásané zlatem z Úfázu,
Jr 10,9p!; n (Vul): ryzím; Pš, Tg: z Ofíru
6
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tělo měl jako drahokam,
h. taršíš, patrně zlatožlutý či narůžovělý drahý kámen, snad jaspis, pro své krásné zbarvení a povrch velmi vhodný k vyřezávání ozdobných předmětů, pečetí a portrétů; zde snad  „krásný jako socha“ n : připomínal kamej a byl celý prozářený (srv. Pís 5,14; Ex 28,20; Ez 1,16); nebo tzv. zlatý beryl (tj. heliodor), dokonale průzračný a jemně zbarvený; Vul, někt. rkpp LXX, Aq.: „chrysolit“ (ve stv. spíše žlutý topaz, lesklý, průhledný či průsvitný drahý kámen)
ve
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tváři oslnivý jas,
h.: jeho tvář byla jako vzhled blesku / záblesku
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
oči jak ohnivé pochodně,
Ez 1,13; Na 2,5
jeho paže a chodidla
h.: nohy
se
podstatné jméno
leskly jako leštěný bronz
h.: jako oko / třpyt leštěné mědi / bronzu
a hřmot
h.: zvuk / hlas
jeho slov byl hřmotem davu.
n : jeho slova burácela jako hlučná vřava — možná lépe vystihuje zákl. význ. h. hámón; hlasitý povyk či lomoz, obv. rozruch v davu (mohou to však být i např. vozy nebo vody); srv. Zj 1,10—15
7Na to vidění jsem ale hleděl jen já sám, Daniel, kdežto muži, kteří byli se mnou, to vidění neviděli,
2Kr 6,17; Sk 9,7
nýbrž padlo na ně veliké zděšení
méně dosl., ale přesněji: tak se roztřásli, až; L 1,12
a utekli se schovat,
spíše: a schovávali se (tak Vul); LXX(Th): ve strachu; LXX(st): ve spěchu
8zatímco já zůstal sám. Jakmile jsem spatřil to veliké vidění, nezůstala ve mně síla,
7,28; 8,27
má důstojnost rázem přišla vniveč
h.: změnila se na mně (Oz 11,8) ke zkáze
a nedokázal jsem se
podstatné jméno
vzchopit.
tak i LXX(st); h.: a nezadržel jsem sílu; tak i LXX(Th)
9Pak jsem uslyšel hřmot
h.: zvuk / hlas
jeho slov, a jak jsem ten hřmot jeho slov zaslechl,
LXX(st): nezaslechl jsem zvuk jeho řeči
jsem tvrdě spal
8,18; Gn 15,12
na
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tváři. Když jsem tak byl
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tváří k zemi,
LXX, Pš: –; Vul: a můj obličej ulpíval na zemi
10
Pozn. 63 v tabulce na str. 1499
vtom se mě dotkla
v. 18; 9,21; 1Kr 19,5.7; Jr 1,9
ruka, otřásla mnou a pozvedla
tak LXX a Vul
na
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
kolena a dlaně mých rukou.
LXX(Th): –; LXX(st) a 1 h. rkp: na plosky mých nohou; Vul: na prsty / klouby mých rukou; srv. Zj 1,17
11
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Promluvil ke mně: Danieli, muži převzácný,
9,23
pochop
8,17
ta slova, která ti
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
budu říkat, a postav se
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
zpříma,
srv. 8,18
neboť jsem byl teď vyslán za tebou. Když ke mně to slovo promlouval, stál jsem a 
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
třásl se.
12
Pozn. 51 v tabulce na str. 1499
Promluvil ke mně: Neboj
L 1,13; Sk 18,9; Zj 1,17
se, Danieli, neboť od prvního dne, kdys
Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
přiložil své srdce, abys pochopil i aby ses pokořoval
n.: nasměroval své srdce (/ mysl) k pochopení a pokoření; Ezd 8,21; Ž 35,13; Iz 58,3.5; Sk 10,30
Pozn. 81 v tabulce na str. 1499
před svým Bohem, jsou tvá slova vyslyšena
2Pa 30,27
a kvůli tvým slovům jsem přišel také já.
13Ale velitel perského království se
participium činné [použito často při překladu jménem; např. Jr 30,21]
stavěl proti mně dvacet jedna dní, až hle, Michael,
v. 21; 12,1; Ju 1,9
jeden z předních velitelů, mi přišel na
infinitiv konstruktivní (vázaný)
pomoc, když
h.: + já
jsem tam zůstal
n.: zbyl; LXX: a jeho jsem tam zanechal
u perských králů.
14A přišel jsem, abych ti dal pochopit,
n : vyložil; 8,16
co potká
Gn 44,29; n.: se přihodí; Iz 41,22
tvůj lid koncem oněch dnů.
n.: v pozdějších dnech; 2,28
Neboť pro ty dny je další
h.: ještě (LXX); n.: stále / znovu
jiný tvar osobního nebo místního jména, než uvádí český překlad [srv. pozn k Jr 21,2; 27,1.6]
vidění.
15Jakmile ke mně promluvil tato slova,
h.: podle těchto s.
Pozn. 79 v tabulce na str. 1499
sklonil jsem
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
tvář k zemi a oněměl
L 1,20
jsem.
16A hle, kdosi podobný synům lidským
LXX(st): jako podoba ruky člověka
se dotkl mých rtů.
Iz 6,7; Jr 1,9
Otevřel jsem tedy
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
ústa, abych promluvil a řekl tomu, jenž stál naproti mně: Můj pane, kvůli tomu vidění na mě přišly
jméno nebo sloveso má navíc zájmenný sufix (svůj, jeho, … / sobě, jemu, …)
křeče
srv. v. 8; n : přepadly porodní bolesti; 1S 4,19; Iz 13,8
a nedokázal jsem se
podstatné jméno
vzchopit.
17Jak by tedy mohl takovýhle otrok mého pána hovořit s takovýmto mým pánem? Vždyť ve mně ⌈už vůbec⌉
tj. zdůraznění (spíše než h.: od nynějška)
nepozůstává síla ani dech nezůstal ve mně.
v. 8
18Ale znovu se mne dotkl kdosi vzhledem jako člověk
8,15v
a posílil mne.
19Pravil: Neboj se, muži převzácný.
v. 11
Pokoj tobě.
tj. (mj.): Buď klidný; Gn 43,23
Buď silný,
2Pa 19,11; n.: Posilni se; Joz 1,6
jen buď silný. A když se mnou hovořil, posílil
n.: vzchopil; Ezd 7,28
jsem se, takže jsem řekl: Nechť můj pán hovoří, neboť jsi mi dodal sílu.
v. 18; n.: mě posílil (opakuje se stejný h. kořen); Ž 138,3v
20Pravil: Zdali víš,
pf.; h.: poznal jsi, zřetel i na vv. 12—14
Pozn. 74 v tabulce na str. 1499
proč jsem za tebou přišel? se totiž
zdůraz. (spíše než dosl. „a nyní“), srv. v. 17
zase vrátím, abych bojoval s velitelem Persie. A zatímco já odcházím,
n.: vytahuji (do boje)
hle,
perfektum (faktuál, jakýsi „faktický slovesný čas“) [použito často při překladu tzv. prorockého perfektu futurem; Jr 13,17-18]
přichází velitel Řeků.
tak LXX, Vul; h.: iónský; srv. 8,21; [Tj. odpor vůči Božím záměrům klade nejen Persie, ale brzy i vzmáhající se Řecko.]
21 ti však oznámím, co je zapsáno v přípisu
n : knize; srv. 5,24n (nápis); 6,9nn (předpis)
pravdy.
n.: pravdivém; neurčeno (může tedy být i název)
Není totiž jiného,
h.: jediného / jednoho
kdo by se odhodlal zasahovat
h.: kdo by nabíral sílu; tj. odvažoval se / vzmáhal se (2S 3,6)
se mnou proti nim,
h.: těmto
kromě vašeho velitele Michaela.

Copyright information for CzeCSP